Jaký vyšší smysl má finálový dvojzávod TOMKET Pražského MTB poháru

Přemýšleli jste někdy, jaké pocity zažívá jezdec usilující o vynikající výsledek na nejtěžším etapovém závodě horských kol, Cape Epic?

Pojede etapu na hranici fyzických možností, je pod psychickým tlakem z nutnosti udržet pozici v celkovém pořadí etapového závodu, musí sledovat své soupeře a reagovat na jejich taktiku a nepředvídatelnou jízdu.
Po dokončení etapy ho čeká regenerace, která nesmí tělo uvést do stavu odpočinku a malátnosti, ale musí navodit stav revitalizace a přípravy na další výkon, už za pár hodin a znovu v nejvyšším stupni zátěže.
Není to snadné, regenerace je vysoce individuální a teprve zkušenostmi si každý z jezdců postupně najde svůj osobní regenerační model.
Dále se musí se správně a dobře najíst, naplánovat si vše k zítřejšímu startu a pečlivě si připravit a zkontrolovat své kolo.
A čeká ho ještě jedna důležitá věc, musí nastavit sám sebe, své vlastní já, aby jeho psychika a tělo dokázaly opakovat předpokládaný výkon…

Je to velmi těžké a ve špičkové formě to zvládá jenom pár jedinců na světě.

Ale je pozitivní, že se celý ten komplex střípků, ze kterého se skládá opakovaný špičkový výkon v etapovém závodě se dá do značné míry natrénovat.
Základem všeho je pečlivé plánování a promyšlení akce, která vás čeká.
Dalším bodem je nastavení své vlastní psychiky, vědět přesně, co chci dosáhnout a jít programově za svým cílem. Odpovědně, soustředěně, ale s určitým nadhledem, protože striktní „profesorský přístup“ poměrně často selhává.

A pro všechno výše uvedené jsme se rozhodli uspořádat dvojnásobně bodovaný finálový dvojzávod TOMKET Pražského MTB poháru v Libuši a na Zličíně…
Užijte si ho a pracujte s poznatky, které vám tato nová zkušenost přinese.

20180508_123537