Pražský tým SK Cyklistů Praha Nutrend Specialized Cycling vstupuje do nové sezóny posílen.

Tým vedený trenérem Viktorem Zapletalem se soustředí především na práci s talenty a výkonnostními cyklisty a společně s manažerkou týmu Jarkou Krakovičovou i na pořadatelství významných národních a mezinárodních cyklistických soutěží. Unikátní je, že tým je integrační, to znamená, že sdružuje výkonnostní jezdce nejenom s handicapem, ale i bez něho.

V červenobílém dresu bude v sezóně 2013 jezdit také úřadující Mistr České republiky v silničním závodě handbike kategorie H2, Václav Antal, který se tak stane novým týmovým kolegou Michala Šišky.

Prioritou handbikerů týmu SKCP Nutrend Specialized bude především kvalitní účast v závodech Evropského poháru, Českého poháru a pochopitelně i snaha splnit nominační kritéria reprezentačního týmu k účasti na poháru světovém a mistrovství světa.

V kategorii C2 se tým bude spoléhat na výkonnost současné hvězdy ženské cyklistiky handicapovaných, Terezu Diepoldovou. Sympatická Terezka, stříbrná medailistka z Londýna a vítězka Světového poháru 2012, se bude soustředit především na závody Evropského a Světového poháru. Maximální koncentrace výkonnosti pak přijde koncem srpna na mistrovství světa v Kanadě, kde se Tereza v náročném kopcovitém terénu pokusí zaútočit na jednu z medailí.

V kategorii C5 bude hájit barvy týmu Tomáš Kajnar, který v týmu zaznamenal strmý vzestup od hobby cyklisty až po současnou úroveň, reprezentanta České republiky a zároveň naše želízko v ohni pro závody Evropského a Světového poháru a samozřejmě mistrovství světa. Připomeňme, že Tomáš v sezóně 2012 vyhrál řadu Evropských pohárů a je také úřadujícím Mistrem České republiky kategorie C5.

Jak známo, tým SKCP Nutrend Specialized není pouze klubem starajícím se o talentované závodníky a reprezentanty ČR.  Tým je také pořadatelem řady soutěží a velmi pečlivě dbá na integrační charakter pořádaných soutěží. V roce 2013 bude tým pořádat: Český pohár MTB, Evropský pohár handicapovaných cyklistů na silnici, Český pohár na dráze a Mistrovství České republiky na dráze, Pražský cyklokros, Český pohár mládeže,  závody Českého poháru MTB handicapovaných cyklistů a Pražský MTB pohár… <

lovegra kaufen

Zajímavé informace jsme dostali z UCI. Mezinárodní cyklistická federace intenzivně hledá pořadatele dráhového mistrovství světa handicapovaných cyklistů.

Původní kandidát pořadatelství šampionátu pro rok 2014, italské Montichiari od kandidatury odstoupilo, z důvodu značných finančních nákladů a UCI v tuto chvíli neregistruje žádného dalšího zájemce o tento významný sportovní podnik.
Bohužel, celý cyklistický dráhový kalendář je více než prořídlý, v roce 2013 v něm nenajdeme, mimo národních šampionátů, důležitější dráhový podnik…
Hlavním důvodem této skutečnosti jsou limitované finance národních federací, ale také neúměrné poplatky UCI, které jsou předmětem řady diskusí.

Sympaticky se za této situace jeví aktivita německo – české spolupráce na vytvoření evropského dráhového turné, pro pozvané státy a jezdce, které se uskuteční ve dvou termínech:
prosinec 2013 a leden 2014.
Pořadatelem závodů v České republice, které se pojedou v Praze Motole bude tradiční pořadatel cyklistických soutěží: SK cyklistů Praha Nutrend Specialized ve spolupráci s ČATHS.

Úvod:
Jaroslav Kulhavý, Jirka Ježek a Tereza Diepoldová, členové mojí tréninkové skupiny vybojovali v Londýně na olympijských a paralympijských hrách celkem 4 medaile. Dvě zlaté a dvě stříbrné.
Asi jen těžko bych dokázal popsat své osobní, velmi emotivní pocity při jednotlivých závodech Járy, Jirky a Terezky.
A neméně složité bude pro mě vyjádřit obrovský DÍK všem, kteří nám do Londýna i později vyjádřili svou podporu a přízeň. Dostali jsme neuvěřitelné množství zpráv, emailů i vzkazů. Bylo jich tolik, že Járovi z toho množství dat dokonce zkolaboval na dva dny telefon a celou věc museli řešit odborníci telefonního operátora. Moc děkujeme…

Začaly se objevovat i vzkazy psané „nevypsanou rukou“, s občasnou hrubkou a roztomilým slovosledem. Vzkazy od dětí. Všechny mají v podstatě stejné téma: chtěl bych začít jezdit na kole a být taky jednou tak dobrý jako je Jára, Jirka, Tereza. Co pro to mám udělat?

Řekl bych, že toto je asi největší přínos těch cenných medailí. Zájem mladé generace o cyklistiku, zájem dětí o sport jako takový. Teď už je jenom na nás, trenérech, funkcionářích a všech, kteří se kolem sportu více či méně „motáme“. Nepromarněme šanci, kterou nám naši úspěšní cyklisté nabídli. Využijme té příležitosti ve prospěch těch nejmenších tak, aby se sport a kolo stalo jejich celoživotní náplní.

Dotaz: Zajímalo by mě, v jakém poměru Jaroslav Kulhavý při tréninku využívá silniční kolo a horské.

Velmi častý dotaz. V současné době je tréninkový poměr silničního a horského kola u Járy v poměru 80:20%. Ovšem upozorňuji, že jde o současný stav, kdy potřebujeme především udržovat a posilovat obecnou kondici, která je základem rychlosti Járy. Ovšem v letech dřívějších – kadet, junior a U23 byl poměr zcela jiný, MTB převažovalo, Jára odmalička vyrůstal jako biker specialista. Z toho pramení jeho dokonalé „sžití“ s horským kolem i výjimečná technika v terénu.

Dotaz: Jaký je váš názor na vysokohorská soustředění cyklistů?

Trénink ve vysokohorském prostředí je velmi individuelní záležitostí. Jde o složitý fyziologický proces, který, pokud má splnit požadovaný záměr, musí být velmi pečlivě připraven ve všech fázích – přípravné, samotného soustředění i velmi důležité závěrečné fázi, která následuje po návratu z vysokohorského prostředí. Pokud někde vznikne chyba, model nesplní svůj účel a dokonce, výsledný záměr může mít výsledek zcela neuspokojivý.
Některé vyspělé země světa mají vyvinuté speciální vědecké programy pro tréninky olympioniků ve výškách. Metodiky jednotlivých modelů vysokohorských tréninků jsou jen těžko dostupné odborné veřejnosti, jde o velmi cenné a utajované know – how. V současné době rozlišujeme několik modelů vysokohorských tréninkových campů, které se od sebe poměrně výrazně liší svou koncepcí. Jde o model Australský, Kanadský, Americký, Novozélandský. Dále je používaný specializovaný model pro severskou kombinaci a pro plavání, resp. metodika vysokohorské přípravy Michaela Phelpse, kterou zveřejnil jeho trenér Bob Bowman.
Můj názor je, že pokud chcete využít k tréninku vysokohorské prostředí, pečlivě si nastudujte veškeré dostupné informace o tomto. Dále je potřeba velmi dobře znát fyziologické možnosti vašeho těla. Je velmi užitečné poučit se z tréninku běžkařů, kteří ve vysokohorském prostředí nejenom trénují, ale i závodí. Celou věc detailně rozeberte se svým trenérem, využijte rad sportovních lékařů a co je nejpodstatnější, počítejte s tím, že si model musíte vyzkoušet a v podstatě vyrobit na míru. Vaše návštěva hor tedy nemůže být pouze jedna jediná, musí jít o opakovaný proces s důkladným rozborem každého campu.
A znovu opakuji, ne vždy je vysokohorský trénink cyklistů přínosný. Případů, kdy vysokohorské soustředění bylo spíše k neprospěchu, je více, než případů s požadovaným nárůstem výkonnosti.

Dotaz: Prosím můžete popsat, jaké výrobky speciální sportovní výživy užíval Jarda a Jirka při zlatém závodě v Londýně? Jaké je složení stravy vašich závodníků v závodní sezóně, konzultujete složení stravy s odborníkem na výživu?

Jára i Jirka již dlouhou dobu užívají výrobky sportovní výživy od firmy Nutrend. Každý z nich má svou, vyzkoušenou tréninkovou a závodní řadu produktů, které užívají a vyzkoušenou a mnohokrát ověřenou skladbu doplňků neměnili ani v Londýně.
Jára používá k pití před závodem i během závodu jen lehce naředěný Profidrinx, dále Magnézium, Enduro gel a v závěru závodu Turbo. Po závodě vypije bidon Regeneru a nyní si oblíbil i tyčinku Regener.
Jirka použil na svůj silniční závod dva bidony pečlivě naředěného Isodrinxu. Před závodem ještě vypije jeden Energy Shot. Po závodě Regener.
Jára i Jirka dále užívají tablety BCAA, Jára v zimních a jarních měsících Carnitin. Oba pak užívají vitamíny, přípravek Imunooxi a přípravek na ochranu kloubů – Flexit.

V londýnském závodě Jára použil 15 bidonů s lehce namíchaným Profidrinxem, které kombinoval s čistou vodou. Před startem si dává trochu obyčejné coly, kterou zapije čistou vodou, to samé pak v půlce a závěru závodu.

Jirka ve své vítězné časovce musel spoléhat na pití, které vypil před závodem. Při závodě samotném pak nepije nic, na to v té rychlosti není prostor, jde o setiny sekundy. V Londýně si dal vyzkoušený Energy Shot, který zapil Isodrinxem.

Strava cyklistů mé tréninkové skupiny je v závodním období, jednoduše, velmi zdravá. Převažují těstoviny, rýže, kuřecí a rybí maso, hodně zeleniny a ovoce.

S odborníkem na výživu nespolupracujeme, sami si pečlivě hlídáme skladbu potravin a tomuto i uzpůsobujeme například výběr hotelů při soustředěních a závodech.

Dotaz: Pracuji jako vedoucí pracovník velké společnosti s odpovídajícím pracovním vytížením. Zároveň jsem ale i vášnivý cyklista, který každoročně absolvuje několik cyklomaratónů u nás i v zahraničí. Můžete prosím poradit, zda se pro mne za těchto okolností dá vytvořit tréninkový plán?

Samozřejmě dá a není to až takový problém. Na tvorbě tréninkového plánu, ale musíte aktivně spolupracovat, v podstatě se vám vytvoří trénink na míru podle vašich časových možností.
Mám řadu přátel, kteří jsou podobně vytíženi jako vy a postupně se u všech podařilo vytvořit „manažerský“ tréninkový koncept, který je pro ně rozvíjející. Především musíte začít tím, že se důkladně zamyslíte nad svým denním a týdenním pracovním plánem. Pokuste se pracovní povinnosti poskládat tak, aby vám během dne vzniknul časový prostor, či dokonce prostory, které věnujete tréninku. Samozřejmě platí čím víc, tím líp, ale vycházejme z reality i hodina případně půlhodina denně postačí, ve výsledném ročním součtu se dostanete do velmi zajímavých čísel. Základem úspěšnosti je tréninková pravidelnost. Využívejte všech možností k pohybu, následující rady možná zní až primitivně, ale mohou mít podstatný vliv na vaši kondici, nepodceňujte je – např. pokud je to jen trochu možné, jezděte v některých dnech do práce na kole, místo výtahem jděte po schodech, berte si kolo na služební cesty, sportujte společně se svými dětmi, pokud přijdete pozdě z práce a už se nedostanete na kolo, běžte si zaběhat, máte – li volnou čtvrthodinku, posilujte, využijte polední pauzy k tréninku na cyklotrenažeru.
Doporučuji, abyste společně se svým trenérem vzali den po dni v pracovním týdnu a vytvořili dle časových možností tréninkový koncept, podle kterého „pojedete“.
Pokud vás čekají závody, trénink tomu samozřejmě musíte uzpůsobit, to samé platí pro dlouhodobé cíle.

Dotaz: Mám syna, kterému je 12 let. Byl bych rád, kdyby se věnoval výkonnostní cyklistice a mám na vás otázku: je vhodné, aby se syn připravoval individuelně pod osobním trenérem, nebo spíše upřednostňujete některý kvalitní mládežnický oddíl?

Jednoznačně oddíl. Kvalitní klub vedený odbornými trenéry, skupina vrstevníků, pravidelné tréninky se skupinou, soustředění, závody mají u mládeže mnohem větší přínos než přísně individuelní přístup už od raného věku. Na to je dost času, na individuelní tréninkovou cestu se váš syn může směle vydat na konci juniorských let, pokud bude jeho talent skutečně výrazný.
V případě dětí a mládeže jsem vyznavačem přirozenosti. Nenásilného tréninku, postaveného na přirozené píli, zábavě, soutěžení, ovšem vedeného pod pečlivým dohledem vzdělaného trenéra.

Úvod:
Tréninková poradna, kterou jsem měl možnost na stránkách Pelotonu pro vás psát, se blíží ke konci. Rád bych touto cestou poděkoval za vaše reakce i názory, které jste mi během celého roku posílali. Velmi si vašeho zájmu vážím. Tréninková poradna popisující konkrétní příběhy členů mé tréninkové skupiny také generovala celou řadu otázek. Pokusím se na ty nejčetnější odpovědět v následujících dvou dílech.

Dotaz: Mám k Vám dotaz a zároveň prosbu-mám dcerku, jsou jí čtyři roky a chtěl bych ji směrovat na cyklistiku. Preferoval bych spíše silniční, ale třeba bude šikovnější na MTB.
Poprosil bych Vás o radu-jaký klub vybrat? Kde by mi poradili, v kolika letech je ideální začít, popřípadě jakým pohybem nebo sportem se lze pomalu připravovat.

Tento dotaz je skutečně velmi častý, ptáte se na možnosti tréninku svých potomků a to ve věkové škále od 3 do 14 let. Častokrát máte zájem i o možnost individuálních tréninkových plánů či dokonce o každodenní tréninkové zabezpečení ve stylu slavných tenisových akademií.

Moje rada je velmi jednoduchá, nezatěžujte děti do 10 let žádným konkrétním, specializovaným tréninkem. Dopřejte jim přirozenou a především všestrannou pohybovou volnost formou hry, to nejlépe splní účel a vaše děti bude sportování bavit.
Ideální je pravidelně docházet do Sokola, na plavání, gymnastiku či na atletiku. Klidně zkombinujte více sportů. V tomto věku je skutečně nejdůležitější všeobecná pohybová průprava než specializace.
Specializovat se jen a pouze na cyklistiku bych doporučoval až v pozdějším věku, kolem 10 – 12 let. Samozřejmě, jezděte na kole, jezděte s dětmi na výlety, jezděte s nimi na dětské závody, najděte si vhodnou trasu terénem a učte je překonávat překážky na kole, ale netlačte je do prakticky výkonnostního cyklistického tréninku.
Abych byl konkrétní, tak například cyklokrosař Radomír Šimůnek začal na kole jezdit až v 15 letech. Do té doby hrál aktivně hokej, fotbal, běhal.

Jako ideální organizovanou cyklistickou průpravu pro malé děti doporučuji BMX. Děti zde jezdí už ve věku od 3 let. Začínala tak řada našich současných vynikajících cyklistů, například Zdeněk Štybar. Jde o ideální přípravu pro další cyklistickou specializaci-jakoukoliv. Dítě získá cit pro kolo, naučí se ho dokonale ovládat, získá prostorovou orientaci. Pokud jste z Prahy, mohu vám doporučit konkrétní klub a trenéra. Kontaktujte Bikrosclub Řepy v Praze 17 a Lukáše Tammeho, jednoho z našich nejúspěšnějších bikrosařů a zároveň i vynikajícího trenéra dětí a mládeže, email: tamak@centrum.cz

Dotaz: Všimnul jsem si, že Jára Kulhavý používá na svém horském kole silniční sedlo Romin. Dokonce jsem viděl i fotku, na které má sedlo vyztužené tvrdou gumou z hokejového puku. Také jsem si všimnul, že v rozhovorech často uvádí, že nastavuje a neustále upravuje svůj posed na kole. Můžete toto prosím vysvětlit a uvést, proč nepoužívá některé ze sedel kolekce vyrobené speciálně pro MTB?

Nejenom Járovo sedlo, ale prakticky všechny komponenty na kole olympijského vítěze a mistra světa zajímají bezpočet cyklistů.
Járovo kolo je unikátní, nejde o sériovou výrobu, jde o kolo upravené podle Járových požadavků s komponenty většinou testované vývojové řady, která se dostane na pulty prodejen teprve v následujícím roce. Pokud jde o sedlo, skutečně máte pravdu, že Jára Jezdí na sedle Specialized Romin. Jára má zvýšené požadavky na tuhost sedla a tak mu firma Specialized vyrobila speciálně vyztužené, karbonové sedlo. Než se tak stalo, pro eliminaci pružení sedla vozil výztuhu, kterou si vyrobil z hokejového puku.
Proč vozí sedlo silniční a ne bikové je jednoduché, prostě mu tento typ sedla více vyhovuje. Ovšem to neznamená, že byste pro MTB měli používat sedla silniční. Musíme si uvědomit, že jde záležitost individuelní, na kolech cyklistických profesionálů byste našli celou řadu podobných nelogičností, mají kola uzpůsobená extrémní tréninkové a závodní zátěži, bez ohledu na komfort.

Pokud jde o časté nastavování posedu, které média zmiňují, tak vysvětlení je následující. Jára jezdí už dlouhá léta na celoodpruženém kole. Během roku vystřídá 3 – 4 závodní rámy svého Epicu. Na každém novém závodním kole „ladí“ svůj posed přibližně 2-3 týdny. Důvodem je tlumič zadní stavby, který je potřeba přesně sladit s výškou posedu. Tím jak tlumič pracuje, dochází k pohybu kola a ideální přenos energie vzniklé šlapání je narušen. Přenos síly však musí být maximálně efektivní, na úrovni výkonnosti Járy hraje roli skutečně každý detail.
Jára nafukuje a upouští tlumič, zvyšuje i snižuje výšku umístění sedlové trubky, testuje kolo v kopcích i v technice. Vše je postavené čistě na jeho osobních pocitech. Velmi důležité jsou pro proces nastavení kola přípravné závody.
Výsledkem je, že ideálně nastavené celoodpružené kolo má jen minimální energetické ztráty vzniklé pohybem zadní stavby a dorovnává v tuhosti kolo neodpružené ovšem s tím, že jeho hlavní efekt, zadní pružení zůstává maximálně účinné.
Asi nejlépe se toto osvědčilo při olympijském závodě, který před pár dny skončil. Povrch tratě v Londýně byl velmi klouzavý, šlo o kombinaci písku a drobných kamínků spojených cementovou hmotou. A právě tam se drobné pružení zadní stavby jevilo jako naprosto ideální, Epic totiž stále zůstával v kontaktu s povrchem, kolo „neposkakovalo“. I to hrálo svou velmi významnou roli v závěrečném stoupání, kde Jára přespurtoval Nina a díky stabilitě kola mohl maximálně využít své síly. To samé platilo v ostrých zatáčkách, kde celoodpružené kolo doslova sedělo přilepené na zemi.

Kolo pro londýnský olympijský závod bylo postavené pouze pro tento podnik. Jeho nastavení pro závod trvalo přibližně 14 dní a kolo už žádný další závod nepojede, tak jak je, s číslem a špinavé od prachu olympijské trati bude vystaveno v Síni slávy firmy Specialized.

Dotaz: Jezdci vaší tréninkové skupiny prakticky nepoužívají pro trénink měřiče wattové či tepové zátěže. Můžete prosím vysvětlit váš názor na tyto tréninkové doplňky?

Ano, je pravdou, že jezdci se kterými spolupracuji, používají přístroje pro měření tepové či wattové zátěže spíše orientačně a jejich trénink na těchto přístrojích rozhodně není postavený. Důvod je jednoduchý, spolupracuji s velmi úzkou skupinou cyklistických profesionálů, z nichž většina představuje absolutní světovou špičku. Dostat se výkonnostně na tuto úroveň znamená, mít za sebou tisíce a tisíce tréninkových hodin. Za tu dobu se naučili dokonale znát své tělo a detailně analyzovat své závodní a tréninkové pocity. Wattmetr či sporttester tedy v jejich případě plní funkci čistě informativní.

Možná nebudete věřit, ale pokud bude chtít např. Jirka Ježek jet nějaký tréninkový úsek na 85% své tepové frekvence, nepotřebuje k tomu sporttester. Dokáže si tuto zátěž nastavit vnitřně sám. Máme to mnohokrát vyzkoušené a otestované.

Ovšem neznamená to, že bych význam sporttesterů a wattmetrů nějak podceňoval. Naopak, jde o užitečnou tréninkovou pomůcku, kterou velmi doporučuji používat především jezdcům juniorských kategorií a hobby jezdcům, aby se naučili pracovat s fyziologickými projevy fyzické zátěže.

Ke správnému využití je ale potřeba zvládnout několik skutečností. Především je potřeba údajům z přístrojů dokonale rozumět a vědět co vlastně znamenají. Pouhá čísla jsou vám k ničemu, když je nedokážete dosadit do obecných i individuálních fyziologických souvislostí. Další důležitou skutečností je schopnost začlenit údaje z měřičů do vlastního tréninku tak, aby konečný výsledek byl pro vás rozvíjející.

S tímto tématem také souvisí problematika zátěžových testů a funkčních vyšetření ve specializovaných laboratořích. Často mi kladete dotazy, kde jezdci mé tréninkové skupiny tato vyšetření absolvují. Jirka Ježek využívá laboratoř Sportovního centra Ministerstva vnitra, Radomír Šimůnek podstupuje testy u lékařů svého profesionálního týmu v Belgii, kde působí, a olympijský vítěz Jára Kulhavý už dlouhá léta v této záležitosti navštěvuje ing. Jiřího Novotného. Ostatní moji svěřenci navštěvují specializované centrum při FTVS UK, kde jsou přizpůsobeni i na testování handicapovaných cyklistů včetně handbikerů. Případné komplikace a pochybnosti konzultujeme s doktorem Emilem Bolkem z CASRI, který měl v péči například i Kateřinu Neumannovou.

comprar dapoxetina