Další díl tréninkové poradny Viktora Zapletala byl napsán pro časopis 53×11.
Věnuje se často dotazovanému tématu tréninku po nemoci a článek byl určen amatérské a začínající skupině cyklistů.
Téma je ale velmi obecné a článek může být poučný i pro vyznavače jiných sportů.
Díky našemu serveru se nyní text dostává k dispozici široké sportovní veřejnosti.
Trénink po nemoci
Každý sportovec je nucen, dříve či později, omezit či zastavit trénink pro nemoc, zranění či jenom pro velké množství práce nebo povinnosti.
Léčba, rekonvalescence a následný návrat k tréninku po fyzické absenci by se měly řídit přesnými pravidly a zásadami tak, aby návrat k plnohodnotnému sportování proběhl co možná nejdříve, bez zbytečných prodlev.
Dbát rad lékařů, neurychlovat léčbu
V případě onemocnění či úrazu je pravidlem číslo jedna nutnost řídit se plně radami a doporučeními lékařů a dodržovat naordinovanou léčbu. Sportovci většinou po pár dnech nemoci, kdy se jim trochu uleví, začnou pociťovat jisté „abstinenční“ příznaky a mají tendenci urychlovat léčbu a začít znovu trénovat. Pocit, že ztratíte mnoha hodinami a dny neshromážděnou výkonnost, bývá velmi silný.
Velmi důrazně ale doporučuji, řídit se radami lékařů a neuspěchat naordinovanou léčbu. Tréninkem při nemoci totiž vůbec nic nezískáte, spíše naopak. Váš organismus bude mnohem hůře zvládat regeneraci a boj s nemocí a původně plánovaná léčba se může prodloužit o mnoho dnů či dokonce týdnů.
Samostatnou kapitolou jsou úrazy. Jako příklad uvedu asi nejčastější úraz cyklistů – zlomenou klíční kost. V případě operativní léčby a zpevnění kosti titanovou dlahou, je poškozená kost velmi rychle, relativně, stabilní. Závodníci usedající na trenažér i několik málo dní po operaci nejsou žádnou výjimkou. Ovšem bez většího efektu, naopak, špatně srostlá kost následkem časné a neadekvátní fyzické zátěže krátce po operaci může být příčinou následných komplikací a nutností další léčby.
Alternativní trénink
V případě některých úrazů, kdy je zraněná část těla odpovídajícím způsobem fixována a nehrozí její další poškození, je možné volit alternativní trénink. Samozřejmě opět platí, že tento proces musí být konzultován s lékaři a musí mít svá pravidla.
Olympijský vítěz Jaroslav Kulhavý si na začátku února zlomil kolenní čéšku. Vinou bylo banální uklouznutí po zledovatělém chodníku. Zranění velmi nepříjemné s dlouhou léčbou, navíc v nejméně vhodnou dobu. Verdikt lékařů byl nekompromisní – 6 týdnů nutnost úplného zklidnění zraněné končetiny ve speciální dlaze. Přes toto omezení však Jaroslav, přibližně po týdnu úplného fyzického klidu, postupně začal zatěžovat zdravé části těla. Samozřejmostí bylo každodenní posilování, upravené tak, aby nedocházelo k zátěži svalových skupin nemocné nohy. Pro udržování oběhových hodnot v určitých tepových pásmech jsme používali handbike – kolo pro vozíčkáře poháněné ručním pohonem. Trénink byl samozřejmě pečlivě konzultovaný s našimi reprezentačními lékaři a Jára absolvoval pravidelné kontroly. K plnohodnotnému tréninku se pak olympijský šampion vrátil 14 dní po sundání ortézy a závodit začal přesně dva měsíce od vzniku úrazu.
Návrat k plnohodnotnému tréninku po nemoci
Po ukončení léčby se můžete se souhlasem lékařů začít vracet zpět do normální tréninkové zátěže. Zde platí velmi přísné pravidlo, které zní – postupně. Tréninkové dávky a intenzita tréninku musí být postupné. Začněte malými tréninkovými dávkami, které budete v dalších dnech postupně navyšovat. Například po běžném nachlazení byste se měli k normálním tréninkovým hodnotám vrátit, tímto postupným způsobem, přibližně po týdnu.
Samozřejmě platí, že proces délky rekonvalescence je velmi individuální věcí.
Příkladem může být nejúspěšnější handicapovaný cyklista světa, Jiří Ježek, který při závodě mistrovství světa prodělal velmi vážná zranění s přímým ohrožením života a trvalými následky.
Ještě dva dny po úrazu lékaři označovali Jirkův zdravotní stav za kritický a bojovali o jeho život.
Týden po pádu se Jiří, navzdory závažnosti zranění postavil na nohy a udělal několik kroků a týden poté byl z nemocnice propuštěn a transportován zpět do České republiky. Dnes, když píši tyto řádky, měsíc po nešťastné události, už Jirka začíná postupně trénovat – jezdí na trenažeru, posiluje a chodí běhat. Nad rychlostí léčby a regeneračními schopnostmi Jirkova těla kroutí nechápavě hlavami všichni zainteresovaní, kdo znají rozsah a závažnost zranění Jiřího Ježka. Důvodem je výjimečná regenerační schopnost Jirkova organismu renovovat zraněnou tkáň. Pravdou také je, že Jiří Ježek díky této vlastnosti zvládá nevšední tréninkové dávky a to také platí o velmi rychlé regeneraci po závodech.
Návrat k tréninku a postupné navyšování tréninkových dávek je citlivý proces. Neobejde se bez důkladného sledování vašeho organismu a je velmi důležité naučit se vnímat odezvy vašeho těla a podle toho pak zvyšovat či naopak snižovat zátěž.
Pokud jste nuceni omezit tréninkový proces v důsledku nedostatku volného času, platí pro váš tréninkový návrat v podstatě to samé, co pro návrat po nemoci. Tréninkové dávky ale můžete navyšovat rychleji. Znovu ale zdůrazňuji nutnost sebereflexe a vnímání projevů organismu.
K tréninku byste měli nastupovat rozcvičení a trénink by vždy měl obsahovat úvodní fázi, tzv. rozjetí na lehký převod v klidném tempu a to samé platí pro fázi závěrečnou, tzv. vyjetí.
Tyto rady patří k základům cyklistického tréninku a jsou velmi důležité. Díky nim předejdete možným komplikacím, například svalovým zraněním a váš trénink bude mnohem více efektivní.
Životospráva v průběhu rekonvalescence a prevence onemocnění
Správná životospráva během léčby a rekonvalescence pozitivně urychlí váš sportovní návrat.
Zdravá a vyvážená strava s množstvím vitamínů, ovoce a zeleniny je základem úspěšné léčby.
Mnoho odborníků doporučuje navíc užívání multivitaminových přípravků a v případě kostních či vazivových zranění, užívání preparátů kloubní a vazivové výživy. Je ale důležité, snažit se aplikovat zdravou výživu v průběhu celého roku.
Onemocněním i řadě zranění lze předejít prevencí. Jako příklad by nám asi nejlépe posloužili cyklokrosaři, kteří trénují a závodí v podzimních a zimních měsících, v dešti, sněhu, blátě, většinou při velmi nízkých teplotách. Přesto se, s velkou úspěšností, obdivuhodným způsobem vyhýbají nachlazení. Důvodem je neustálá péče o svůj organismus, snaha být stále v teple. Pečlivě tedy v chladných měsících volí své tréninkové oblečení a ihned po závodě či tréninku dbají na to, aby se převlékli do suchého a teplého oblečení.
Správné oblečení je pak základem pro podzimní a zimní trénink. Velmi doporučuji nepodceňovat tuto oblast a investovat potřebnou sumu do nákupu kvalitního cyklistického oblečení. Mnohokrát se vám tato investice vrátí. V dnešní době většina výrobců nabízí cyklistické oděvy určené pro trénink v zimě a chladu. Samostatnou péči věnujte obuvi a rukavicím. Zimní tretry jsou v běžné nabídce a speciální druhy nepromokavých rukavic rukavic také.
Důležité rady do sezóny
– během léčby dbejte rad lékařů
– netrénujte při užívání antibiotik
– zachovejte tréninkovou pravidelnost, tréninkové dávky po nemoci postupně navyšujte
– snažte se stravovat zdravě a pravidelně
– věnujte pozornost prevenci onemocnění